Informace o umělcích

Libor Belfín

Na přelomu roku 2012-13 jsem se začal zabývat dřevořezbou. Zpočátku to byl můj koníček a od roku 2017 se tato činnost stala mým zaměstnáním. Jsem samouk a ke své práci používám pouze motorové pily a elektrické nářadí /brusky, vrtačky/. Nepoužívám dláta. Mojí hlavní náplní je výroba zvoniček, truhlíků, soch zvířat, figur, atd. Snažím se vytvářet sochy, které se budou podobat co nejvíce realitě. Jednou z disciplín řezáním mot. pilami je tzv. speedcarving /rychlořezba/. Většinou se řeže na předváděcích a soutěžních akcí. Cílem je vytvořit co nejhezčí sochu za určitý čas, například za hodinu.

Tvorba soch motorovými pilami je dost fyzicky náročná, ale přesto bych neměnil a zcela mě naplňuje. Sochy vyřezávám v mém bydlišti Výrov 5, Dolany u Klatov, nedaleko trasy Klatovy-Plzeň, kde Vás rád přivítám a ukážu své výrobky.

Belfín

Belfín

Belfín

Jaroslava Belfínová

Vyrábím ručně řezané svíčky, korálkové šperky, pletu košíčky z pedigu a papíru.

Vždy mě bavila kreativní tvorba. Nejprve jsem začala plést z pedigu a papíru různé košíčky, misky, stínítka na lampu a lustry . Později jsem začala vyrábět korálkové náušnice, náhrdelníky, náramky a jiné šperky. Také vyrábím bylinková mýdla. Nyní objevuji kouzlo ručně řezaných svíček. Inspirací mi byl internet. Ráda Vám ukážu své výrobky ve svém bydlišti - Výrov 5, Dolany u Klatov.

Belfínová

Belfínová

Belfínová

Viola Benešová

Je výtvarnice a grafička,

kterou můžete potkat na kterémkoliv místě v České republice, kde na akcích prezentuje svoji práci. Vyrábí totiž LEDACOS VLASTNÍMA RUKAMA.

Možná jste ji zahlédli také v televizi ve Snídani S Novou nebo v pořadu Sama Doma. Jako modelářka a návrhářka obuvi má za sebou několik medailí na veletrzích spotřebního zboží. Vystavovala obrazy a šperky aj. v městech po celé republice. Zúčastnila se také společných výstav a salonů mimo jiné v pražské galerii Dox. Svoje výrobky a obrazy má po celém světě, v Japonsku, USA, Velké Britanii, v Německu, Lucembursku aj.

Pořádá také výtvarné a kreativní nebo zážitkové kurzy pro dospělé i děti. Věnuje se facepaitingu a interaktivnímu loutkovému divadlu.

Ve volném čase pracuje na zahradě, cestuje, řídí automobil a nebo malý motocykl. Je členkou komorního sboru En Arche.

V poslední době se zabývá psaním blogu s návody na téma scrapbooking a cartmaking a pracuje jako tester nových výtvarných materiálů. Připravuje také postupy na výrobu květinových ozdob aj.

Benešová

Benešová

Benešová

Michaela Blechová

Fotografie Michaely Blechové vnímavě zachycují zajímavá místa v krajině západních Čech. Ve své tvorbě nezapomíná na sochařskou výzdobu fasád historických budov v Plzni a pomocí svého fotoaparátu mapuje významné kulturní události tohoto regionu.

Jejím oblíbeným uměleckých směrem, který ji ovlivňuje, je impresionismus, hra světel a stínů, nálad a barev ji inspiruje a určuje směr její tvorby.

Na svých fotografiích se vyjadřuje svým osobitým pohledem a smyslem pro kompozici. Pečlivě vybrané záběry mapují naši současnost i perly minulosti a u dokumentárních prací její tvůrčí invenci posiluje kulturní tradice západočeské metropole.

Setkávání a spolupráce s lidmi s podobnými názory sdruženými ve výtvarném spolku Totemart a společné výstavy jsou logickým vyústěním její činnosti, snahy o zdokonalení tvorby a prohloubení znalostí na poli výtvarného umění.

blechova4

blechova2

blechova3

Alena Brabcová

Jsem amatérská malířka a fotografka. Narození mého syna mě přivedlo k sebevyjádření pomocí štětce a barev.

Své emoce, nálady a prožitky jsem začala projevovat v abstraktních obrazech. Tento proces se mi stal uzdravujícím, přiblížila jsem se tak sama k sobě a začala objevovat svůj skrytý talent v umění propojování barev. Abstraktní obrazy jsou esoterické a pozitivně laděné.

Poté jsem se otevřela možnosti malování přírodních scenérií a motivů. V obrazech tak můžete cítit souhru, klid a vnitřní mír, který čerpám při častých pobytech v přírodě.

Nejraději volím motivy květin, stromů a průzračné vody.

Na malování mě nejvíce baví samotný proces tvorby, jak štětec tančí po plátně a barvy se propojují ve výsledný celek. Baví mě otevřít se prostoru, možnostem a nechat se vést vnitřním hlasem. Je to ta část ve mně, která žije svobodně svůj vnitřní pohled, svůj svět, kdy duše promlouvá.

brabcova

brabcova2

brabcova3

Milan Ďuriš

Může se zdát, že abstraktní umění je jen „neuspořádaná směs“ barevných čar a skvrn, která neříká vůbec nic.

Samozřejmě opak je pravdou a tvorba Milana Ďuriše to dokazuje. Dokonalost kompozice je důležitá v celkovém pojetí výtvarného díla, čímž se „neuspořádaná směs“ či chaos mění v řád, který danému dílu dodává individualitu.

Jeho obrazy jsou tvořeny s velkým citem pro kompozici a volbu barev, což jako architekt oceňuji, protože obrazy Milana Ďuriše dokáží být platným členem interiéru a harmonicky spolupůsobit jako celek.

Neméně zajímavá je tvorba na bázi UV barev, která je opravdovou lahůdkou při finální dekoraci a tvorbě interiéru. Hra světel, barev a nálad je skutečně fascinující.

duris

duris2

Václav Fiala

Václav Fiala se přes dvacet let se věnuje umělecké tvorbě se zaměřením na veřejný prostor. Realizoval řadu sochařských prací ve velkém formátu ze dřeva, železa a kamene, především v Plzeňském kraji.

Své práce představil na výstavách doma i v zahraničí. Zúčastnil se více jak šedesáti mezinárodních sympozií, pobýval na tvůrčích pobytech v USA a v Austrálii. V roce 1997 představil své práce ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Ve stejném roce získal grant americké nadace Pollock-Krasner a vystavoval v newyorkském Socrates Sculpture Parku.

V letech 2004 a 2005 vystavoval na sochařské výstavě Sculpture by the Sea v Sydney, kde podvakrát získal hlavní cenu Sydney Sculpture Prize.

Pracuje s redukovanými geometrickými tvary a jeho práce je často inspirovaná architekturou. Ateliér Václava Fialy „Hangár F“ je umístěn v bývalé garáži pro 24 bojových vozidel pěchoty (BVP) v areálu zrušených kasáren v Klatovech.

fiala

fiala2

Jana Forejtová

práce s keramikou a dřevem, Andělky, slaměné ozdoby, věnečky, originální brože, kapsičky, kolíčky, dekorační předměty

ForyDeco představuje ručně vytvořené originální ozdoby pro Vaši domácnost. Každý kus je unitkátní, každý kus je vyrobený s láskou. Dekorace od ForyDeco Vás prostě poteší. 

Více zde: https://forydeco-cz.webnode.cz/
ForyDeco představuje ručně vytvořené originální ozdoby pro Vaši domácnost. Každý kus je unitkátní, každý kus je vyrobený s láskou. Dekorace od ForyDeco Vás prostě poteší. 

Více zde: https://forydeco-cz.webnode.cz/
ForyDeco představuje ručně vytvořené originální ozdoby pro Vaši domácnost. Každý kus je unitkátní, každý kus je vyrobený s láskou. Dekorace od ForyDeco Vás prostě poteší. 

Více zde: https://forydeco-cz.webnode.cz/

Forejtová

Forejtová

Jana Frolíková

Zabývám se kresbou, malbou, grafikou a různými kombinacemi těchto technik.  Ráda vás přivítám ve svém ateliéru.  Najdete ho ve  Šťáhlavech,  v ulici V Rokli 591.

Nachází se v prostorách bývalé hospůdky U Fandy, kterou 20 let provozoval můj manžel František. Je to místo,  které bylo vždy plné lidí a přátelských setkání.  Jste srdečně zváni.

frolikova

frolikova2

frolikova3

Jiří Hammerbauer

Jmenuji se Jiří Hammerbauer, je mi 18 let a jsem studentem Gymnázia Plzeň, Mikulášské náměstí 23. Mezi moje zájmy patří tradiční kreslení, digitální kresba, focení, čtení knížek a sledování filmů.

Kreslení se věnuji odmala, ve školce jsem byl malý klučina, co pro kamarády kreslil draky, auta, superhrdiny a tak dále. V první třídě (2006) jsem začal docházet do Základní umělecké školy v ulici Karla Steinera v Plzni. Dnes je rok 2017 a již 11 let zde stále týden co týden kreslím, pod dohledem paní učitelky Alice Kopečkové, které děkuji za rozvinutí mého talentu. Jinak jsem nikdy neabsolvoval jakýkoliv umělecký kurz a zatím nestuduji na žádné umělecké škole, jsem tak trochu samouk. Ohledně kreslení jsem mnoho informací načetl z knih. V posledních letech čerpám rady a tipy převážně z internetu.

Od školky se mnoho věcí změnilo, ale ten malý kluk, co rád kreslil draky a další věci s fantasy tématikou, ve mně stále je. V současné době se nejvíce věnuji konceptuálnímu umění, zobrazování sci-fi a fantasy tvorů, lidí, světů a prostředí, ve kterém žijí a spoustě dalších věcí, které jsou s tím spojené. Inspiraci k těmto kresbám čerpám doslova na každém kroku. Při každé příležitosti mám s sebou alespoň malý skicák, tužku a tenký černý fix. Stačí se jen dobře dívat, mít hlavu otevřenou novým nápadům a trochu popustit uzdu fantazii. Nápady se jen hrnou a je jedno jestli zrovna jedu autobusem, nebo sedím v lavici a poslouchám výklad mého učitele matematiky. Spousta mých představ a nápadů zároveň pochází z čtení knih, sledování filmů, navštěvování rozmanitých míst, poslouchání hudby a výjevů ze snů.

Zatím nemám konkrétní představu o tom, jakou vysokou školu bych chtěl studovat po gymnáziu. Mám vyhlídnuté dvě školy, jejichž zaměření mě zajímá. Myslím, že studiem na jedné z nich bych byl dobře připraven pro budoucí povolání. Jedná se o Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, obor ilustrace nebo animovaná tvorba. Druhou možností je obor animované tvorby na FAMU. Zatím se přikláním k možnosti věnovat se oboru ilustrace a grafiky v Plzni, přesto mě stále více láká věnovat se studiu animace a tvorby animovaných filmů.

Umění se věnuji, protože mě jednoduše baví. Díky němu mohu ostatním ukázat jak je svět krásný, jak vidět každodenní věci s novou jiskrou v oku. 

hammerbauer

Josef Haring

Narodil se 18. 8. 1952 v Praze. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk a výtvarná výchova (Jaroslav Dvořák). Pracoval v různých zaměstnáních, v posledních letech jako restaurátor. Roku 1978 spolu s Janem Sekalem, Andrejem Bělocvětovem a Františkem Kudláčem založil skupinu Žižkovská avantgarda. V roce 1998 přichází do Plzně, od roku 1999 je členem UVU plzeňské oblasti.

Zabývá se kresbou a malbou, ve své volné tvorbě uplatňuje konstruktivní principy, zejména ve figurálních kompozicích s geometrickou sítí, vytvořil i řadu děl ryze abstraktního charakteru. Vystavuje od sedmdesátých let, například v Pražském regresivním divadle (1973), na Výstavě na dvoře (s Janem Sekalem) v Praze (1982), v Divadle u hasičů v Praze (1997). V Plzni se představil na několika samostatných výstavách, např. v Galerii Jiřího Trnky (1999,2001,2008), Galerii Visioart na Roudné (2009), v Galerii Evropského domu (2011) a Domě Hudby (2011). Pravidelně se zúčastňuje členských výstav a akcí UVU plzeňské oblasti, naposledy v Písecké sladovně v Písku (2011), jeho díla byla vybrána na soutěžní přehlídku Mezinárodního bienále kresby Plzeň (2008 a 2010).

haring

haring2

haring3

Kamila Hoja Horáková

Malířka a kreslířka . Narozena 9.8.1973 v Plzni. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Plzni. Od roku 1999 se věnuje pedagogické činnost výtvarného vzdělávání a přípravy studentů na střední a vysoké umělecké školy. Je členkou UVU. Její práce jsou zastoupeny v četných domácích i zahraničních sbírkách.

Slovo autorky: „Výtvarné dílo je pro mne především zobrazením duše. Své obrazy vytvářím technikou klasické olejomalby. Východiskem k mé práci je příroda. Ať je to krajina jako celek či vybrané inspirující partie s dynamickými proměnlivými jevy, nebo detail zasazený do širších souvislostí. Snažím se zachytit to, co může být při letmém pohledu skryté a podat výpověď o zakódovaném řádu krajiny. Druhou a stejně důležitou polohou mé práce je figurální pudrová kresba na vrstvených papírech. Je to dobrodružná cesta vyžadující absolutní koncentraci bez možnosti oprav. V těchto křehkých až snových kresbách se snažím dát prostor citům a duši člověka , našemu bytí .“

horakova

horakova2

horakova3

Zdeňka Hranáčová

Opustila město a pořídila si dům s nejkrásnějším výhledem na Klatovsku. Denně pobývá v krajině a ze svého okna pozoruje krvavé západy slunce. Zabývá se krajinomalbou s expresivně – symbolickým až meditativním přístupem. Kopcovitou krajinu Pošumaví jedenkrát za rok vymění za mořské pobřeží západního Nizozemí. Učí výtvarnou výchovu na gymnáziu v Klatovech.

Je členkou skupiny KT –ART a UVU. Občansky se angažuje ve spolku Komunita Čachrov.

hranacova

hranacova2

Jan Jelínek

Plzeňský výtvarník, člen UVUP, se ve své volné tvorbě zabývá především malbou, ale věnuje se i grafice, fotografii, tvorbě koláží, asambláží a instalací.

Je činný i jako literát a performer, pravidelně publikuje v časopisu Plzeňský literární život, kde otiskl sbírku epigramů Malý slovník odcizených slov, vyšla mu básnická sbírka Juveniliana.

Jelínkova výtvarná a literární tvorba (často vzájemně provázaná) bývá řazena do širšího proudu imaginativního umění s patrnými vlivy surrealismu, výrazně se v ní uplatňuje jeho osobitá ironie a sarkasmus. V olejomalbách používá veristické prostředky dalíovského typu. Grafiky a velkoformátové akryly se vyznačují znakovostí, hravostí, ironií a humorem.

jelinek

jelinek2

jelinek3

Hana Kajerová

Aktivně se věnuje ve svém ateliéru bytovému i komerčnímu designu a kromě své profese se zabývá také malováním obrazů a kresbě, kterou studovala pod záštitou ZČU v Ústavu umění a designu. Je členkou malířské skupiny Totem-art, která působí jak ve svém regionu, tak i v  zahraničí. R. 2005 byla zařazena do Českého almanachu osobností a firem.

Její práce byly publikovány v některých médiích, pořádá společné i samostatné výstavy. Nabízí otevřený přístup ke všem svým klientům.

kajerova

kajerova2

kajerova3

Věra Karásková

V současné době aktivní seniorka a představuji veřejnosti ruční výrobu korálkových šperků a doplňků šitou i háčkovanou technikou.Každý můj výrobek je pro mne výzvou,mám radost,když se povede a udělá radost druhým.Jsem korálkový samouk ale se smyslem pro originalitu,jemnost a preciznost v této tvorbě.

Touto činností se zabývám třetí rok.Předtím jsem tvořila korálkové a háčkované ozdoby pro Mamma help Plzeň.To zřejmě odstartovalo moji tvůrčí činnost v korálkování i v  tomto seniorském věku. V Příloze zasílám několik ukázek mé výroby.

Karásková

Karásková

Karásková

Marcela Kotěšovcová

Vystudovala jsem Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti.

Jsem návrhářka a modelářka dámských (občas i pánských) kožených kabelek a kabel.

Ve své tvorbě se snažím příliš nepodléhat módním trendům. Pracuji s prostorem a tvarem, teprve potom vybírám technologii, kterou chci určitého tvaru dosáhnout. Používám hovězinové, třísločiněné usně. Jednotlivé modely vyrábím většinou v malých sériích (10-20kusů), v některých případech se jedná o originály. Mé kabelky jsou intuitivní záležitostí. Láká mě na nich rozpor mezi jejich výtvarnou hodnotou a praktickým užitím. Snažím se, aby nebyly nudné, aby měly svůj rozpoznatelný styl a byly současné i nadčasové.

kotesovcova

kotesovcova2

Vasil Kulik

Vasil Kulik je již 50 let domestikovaný plzeňák pocházející z malé vesničky Polevsko ležící na úpatí Lužických hor. Zájem o výtvarné umění projevoval již v útlém mládí, ale jeho tvorba se nesetkala s očekávanou odezvou a to ho dokonale otrávilo, takže se tvořivé práci věnoval jen příležitostně především pro vlastní potěšení.

Jeho zájem se soustředil na fotografování tehdy ještě analogové s laborováním ve fotokomoře, ale později i na digitální fotografii nabízející nekonečnou škálu možností zpracování i pro naprosté laiky. Vytváření drobných keramik a především dřevěných plastik se stalo významným doplňkem fotografování a později i převládlo, když se do nahromaděných zásov dřeva s chutí pustil červotoč. Nyní v penzijním věku se snaží dohánět, co zmeškal. Zda je jeho snaha něco platná, to ať posoudí návštěvníci expozice.

kulik

kulik

kulik

kulik

Tomáš Kůs

Nezávislý publicista a literát (esej, fejeton, recenze, odborná studie + beletrie). Člen svazu výtvarných kritiků a teoretiků, aktívní záloha ČA. Promotor mezinárodních kulturních akcí ( cca. 60 realizovaných projektů za posledních 10 let samostatně i ve spolupráci s MK ČR a se zahraničními subjekty - zejm. A, D, I, F).

Grafik – zejm. suchá jehla a mezzotinta + experimentální digitální grafika
Sochař – zejm. svařovaná železná socha + skulptívní a asamblované práce v různých materiálech
Malíř – zejm. neabstraktní symbolizující malba akrylem a temperou od miniatur po střední formáty

kůs

kůs

Jiří Kydlíček

Ve svém volném čase se věnuje umění, rád má zejména kolorované kresby pastelem. Dále se věnuje masážím. Provádí klasické i relaxační masáže, odbourává specifické migrény a vyzná se také v environmentální práci.
Jiřího Kydlíčka o Víkendu otevřených ateliérů nejdete v galerii THAMBOS na Doubravce, kde bude vystavovat své obrazy.

kydlicek

Jaroslava Lišková Mašková

Jmenuji se Jarka a výrobě šperků se věnuji osmým rokem. Jsem nekonečný návštěvník všemožných kurzů a workshopů, mimo jiné jsem studovala Design kovu a šperku na UUD v Plzni. Miluji barvy a nápaditost a moc mě baví vymýšlet a vyrábět šperk přímo na míru k oblečení a doplňkům majitelky. 

Ráda recykluji netradiční materiály jako použité pet lahve, kapsle od kávy a další věci, které již neplní svůj původní účel. Miluji ten proces jejich přeměny v originální šperk. Co se týče základního kovového materiálu, na vše používám hypoalergenní chirurgickou ocel, kterou mohou nosit i alergici. Myslím, že šperk nemusí být jen o zlatě a drahých kamenech. Měl by doplňovat svého nositele a ne z něj dělat někoho jiného. 

A stejně tak jako my každý jsme originál, i naše doplňky by měly být originální. To je mým mottem, a proto tak ráda dělám nové a nové věci. Neprodávám tedy jen šperky, ale tvořím Váš styl.

Foto: Nikola Bruncová

lis-maskova

lis-maskova2

lis-maskova3

Zuzana Lomičková

Jsem absolventka Katedry výtvarné kultury Západočeské univerzity v Plzni. Oblast mých zájmů zahrnuje film, literaturu, cizí jazyky, cestování i sport, stále jim však vévodí malba, kresba a jejich kombinace, ať již vzájemná, nebo i s jinými výtvarnými technikami.

Pro svá díla ráda využívám i větší formáty, které skýtají více prostoru pro jednotlivé linie sdělení, a akrylové barvy, jejichž typickou skladbou zvýrazňuje zamýšlené pojetí tématu, které od hloubavého rozjímání a šepotu někdy vystupňuje téměř k výkřiku.

Témata, v nichž přecházím od figurálních kompozic přes výhledy do měst, ulic a krajin po abstraktnější, až snově mystické barevné kompozice, často vychází z reálné situace, ale tu již uchopím po svém a dále ji rozvíjím, čímž na ni umožňuji nahlížet v různých kontextech.

lomickova

lomickova2

Jan Mácha

Jeho zájem o výtvarné umění se začal rozvíjet v dětství a byl podporován pedagogy již na základní škole. Ve věku 14 let ovládal realistickou kresbu a jeho zaujetí pro výtvarné umění se projevilo i po vyučení v oboru modelář ve Škodových závodech v Plzni. V tomto období postupně získával vztah k výtvarnému řemeslu a začal se jako samouk věnovat sochařství. Mezi oblíbené materiály pro výrobu plastik volil dřevo a pískovec, kterým dokázal vdechnout život a nové rozměry.

Od původní tvorby realistické přešel postupně k expresivní, kde mohl více vyjádřit podstatu věcí a vztah k přírodním materiálům. To se týká i jeho pojetí kresby a malby, kde se časem z přípravných monochromatických prací pro trojrozměrné plastiky staly obrazy s osobitým autorovým vyjádřením a poetikou.

Autor měl po roce 1989 možnost spolupracovat, rozvíjet své zkušenosti a vystavovat s výtvarníky z Čech a Bavorska.

macha

macha3

macha2

Klára Moulisová

Jsem drátenice, šperkařka, kutilka a hlavně úplný blázen. Tvořím, protože mě to baví a hlavně nevydržím nic nedělat, stále něco vyrábím. Mojí největší láskou jsou dráty, kameny a ozubená kolečka.

Ráda experimentuji s různými technikami, ale vždy se vracím k dráteničině, abych ukázala, že to je překrásné řemeslo a ne jenom motání pro hobby.  Drátuji už odmalinka, okoukala jsem to od své maminky, která také drátovala, ale krom těchto základů jsem většinou samouk.

Ve své tvorbě hledám inspiraci v různých světech sci-fi a fantasy.  Ale nejvíce mě teď baví steampunk a postapo. 

moulisova

moulisova2

Jaroslav Nosek

Děkuji vám za návštěvu a zájem o mé fotky! Jmenuji se Jaroslav Nosek a mám k těmto obdivuhodným strojům, které umí plout vzduchem neseny neviditelnými silami, téměř milenecký vztah. Naučil jsem se ovládat podobné létače až ve zralém věku. Začátky s rogalem, klouzavým padákem a okolo 60-ky malé motorové plošníky. Je to činnost krásná, leč nelevná a podmíněná zachovalým zdravím. Když jsem "vyvezl" všechny rodinné příslušníky, kamarády a přišel důchodový věk, rozloučili jsme se. Teď už létám jen občas a s "doprovodem". Po skončení aktivní éry tyhle krasavce alespoň fotím pokud možno v "intimních" situacích.

Na mých snímcích uvidíte např. B1b, C 17 Galaxy, F16 Fighting Falcon, An 225 Mrija, Boeing 747 Korean, B 747 cargo, A 380, Kokpit Airbus 380. Víte, který z nich se pyšní hmotností okolo 500 tun, nebo který je schopný tankování za letu a tak s neomezeným doletem?

Máte-li zájem o některou fotku ať už vytištěnou na podložce, nebo v elektronické podobě, poznamenejte prosím svůj požadavek do návštěvní knížky, nebo mně kontaktujte na e-mailové adrese litice @volny.cz

nosek

nosek2

Liběna Nováková

Plzeňská výtvarnice, od roku 2011 působí také v Praze. Zabývá se abstraktní, ale i klasickou malbou a ilustrací.

V současnosti pracuje za ZŠ v Praze jako učitelka výtvarné výchovy. 

Vystavuje občasně, na skupinových i samostatných výstavách.

nováková

nováková2

nováková3

Jarka Papežová

Zpočátku bylo malování pouze jejím koníčkem, před deseti lety se mu ale začala věnovat profesionálně. Své výtvarné cítění využívá i prakticky, a to ve spolupráci se svým manželem Janem. Navrhují spolu zahrady a zanechávají tak úžasné stopy v krajině. Její nejoblíbenější technikou je akvarel, protože jí umožňuje zachytit pomíjivé okamžiky krásy a emocí. Slovo zachytit či zdokumentovat je pro ni stěžejní… Zachycuje stopy času, nálady, mizející náhrobky i stará řemesla a propojuje tím dnešek s minulostí.

Vážení a milí!
přijďte se na mně podívat tentokrát do Café a hotelu Volf v Přešticích! kde budou  k vidění nejen akvarely lehoučké jako pírko či plátna plné květin a vůní. Moje malířské náčiní opět volně k dispozici.  Pro děti omalovánky, a další barevná překvapení. Komentované prohlídky vždy v celou hodinu, v 17 hodin začíná workshop akvarelu.
Těším se na vás
Jarka Papežová

Foto Tomáš Vachuda, text Petra Johanson

papežová

papežová3

papežová3

Kateřina Píchová

Vystudovala bakalářský titul dějin umění na UPOLu. Tvorbě se věnuje v amatérské rovině. Umění a samotná tvorba mi přináší vnitřní mír a vypořádání se s okolím, ale i sama se sebou.

Inspirací mi dokáže být cokoliv v mém okolí, zajímavá místa, lidé, v poslední době architektura. Stačí jít městem a zvednout hlavu a člověk vidí nádherná klenutá okna, zdobení, nebo věci, které normálně přehlídne protože si kouká pod nohy a myslí jen na svůj cíl. Neříkám, že toto je špatné, ale člověk potřebuje mít kolem sebe věci, které ho naplňují něčím hezkým, ale ono se stačí rozhlédnout a pořádně se dívat.

pichova

pichova2

Blanka Piškulová

Jmenuji se Blanka Piškulová, před 5 lety jsem otevřela v Plzni obchod Kreativní svět na Koterovské 37. Je to takový můj splněný sen. Nejen,že prodávám zboží pro tvořivé lidi,ale zároveň vedu kurzy pro dospělé a děti.

Baví mě tvořit, nabíjí mě to. Má oblíbená technika je Scrapbooking - vyrábím fotoalba, deníky, diáře,  přáníčka, krabičky, visačky,ale nabráním se ani jiným výtvarným technikám např. malování na trika, zapichovaný patchwork. Můj obchod je velmi přátelský a osobitý.

piškulová

piškulová

piškulová

Ilona Pospěchová

K tomuto koníčku jsem se dostala díky mojí fence Hope, se kterou chodíme na dlouhé procházky do lesa, kde trávíme i několik hodin denně, protože obě milujeme pobyt v přírodě. Les mne inspiroval, přinesl nápady a touhu zachytit moje pocity pomocí přírodních materiálů, uchovat vzpomínku a přenést radost z pobytu v přírodě do materiálu přímo v místě kde právě jsem. Začala jsem tedy s sebou nosit nůž na vyřezávání a přímo v lese začala tvořit z kůry, chorošů, mechu a zajímavých kusů dřeva, které jsem cestou našla. Vznikly moje první písmena a obrazce, které jsem pak v lese nainstalovala, jako pozdrav pro ty, kteří budou místem procházet později.

Před dvěma lety mi kamarádka doporučila dílny v Depu, kde je prostor přímo stvořený k tvorbě a jsou tu k dispozici rozmanité druhy dřeva i potřebné nástroje. Pomohla mi udělat první krok, protože jsem dlouho otálela a ostýchala se, zajistila mi tady celoroční členství. Za to jí mnohokrát děkuji, tenhle její dárek mi přinesl do života spoustu radosti. Začala jsem si hrát se dřevem a vyřezávat různé věci jako dárky, které pak přinesly radost i dalším lidem.

Kromě práce s masivem, mě oslovily i palety. Dá se z nich tvořit spoustu zajímavého nábytku, buď z celých palet nebo jen z jejích částí. Je to velice zajímavá práce, když starý vyřazený materiál zrecyklujete do nové neobyčejné a praktické věci.

Budu moc ráda, když Vás moje věci osloví, třeba i pohladí, nebo inspirují k Vaší vlastní tvorbě.

pospechova

pospechova2

Ňaděžda Potůčková

Studovala na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, Fakultě pedagogické, Západočeské univerzity, kde od r. 1984 léta pedagogicky působila jako odborná asistentka na Katedře výtvarné kultury ZČU, dále vyučovala na Střední odborné škole obchodu a designu v Plzni, nyní působí na ZUŠ Jagellonská v Plzni.

V roce 2006 získala ocenění za malířský soubor v Uměleckém centru Wijk aan Zee v Holandsku a v roce 2009 cenu za keramický objekt na Bienále v rumunském Aradu. Realizovala svá díla též v architektuře, je zastoupena ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Západočeského muzea v Plzni, sbírce města Kolína, sbírce města Tachova a v mnoha soukromých sbírkách v Čechách i zahraničí. Kromě vlastní tvorby a pedagogické činnosti se věnuje organizování výstav kolegů a sochařských a keramických přehlídek.

Potůčková

Potůčková

Potůčková

Stanislava Ptáčková

Vystudovala jsem Střední průmyslovou školu oděvní v Praze.

Tvoření mě provází celý život. Začínala jsem vyšíváním, pletením, šitím na stroji ale i paličkováním. Zajímají mě hlavně tradiční techniky ručního tvoření, jako třeba síťování, tenerifa, tkaní na rámu, práce s kůží, pletení košíků z proutí i z pediku, drátkování…

Ke keramice mě přivedly děti. Chtěly chodit na kroužek keramiky a tak jsme chodili společně. Nová technika, nové znalosti, nové objevování, nové možnosti, které můžete realizovat jen pomocí hlíny.

A jak je člověk stále nespokojen s tím co má, tak i já jsem chtěla tvořit nejen z plátu, ale také vyzkoušet něco nového a tím bylo točení na kruhu. Přesto, že se keramice intenzivně věnuji již 10 let stále jsem nadšená, když zasednu ke kruhu a mohu sledovat, jak se z kusu hlíny začne stávat hlaďoučký kopeček, pak hora, z hory udělám sopku, a pak třeba vytvaruji misku. Spirála, která se vytváří na dně každého výrobku mě přímo fascinuje.

Ptáčková

Ptáčková

Ptáčková

Michael Rada

Jsem otcem projektu systémové prevence vzniku odpadu – INDUSTRIAL UPCYCLING, který se stal základem PRŮMYSLU 5.0. Mým cílem je VYTVOŘIT SVĚT BEZ ODPADŮ A PLÝTVÁNÍ a mou cestou je nacházení možností druhotného zužitkování přebytků výroby a prevence plýtvání

Prostory, které nabízím k návštěvě, diskuzi a možnosti tvorby jsou celé vystavěny právě z přebytků průmyslové výroby, každý kus (s   výjimkou mé židle) prošel mýma rukama a každý jednotlivý má svůj příběh. Jste proto zváni nejen shlédnout a vyslechnout tyto příběhy, ale i sami začít psát nový.

P.S. kromě prevence vzniku odpadu a plýtvání jsem i zakladatelem hnutí E-MOTION, čisté osobní mobility, takže ve stejných prostorách uvidíte i stroje, které jsou pro některé budoucnost, pro mne však každodenní přítomnost s více než 20.000 najetými kilometry.

rada

rada2

rada3

Julius Radič

Ve světě amatérského divadla a scénického šermu jsem znám pod přezdívkou Ozzmen :-D . Jsem zakladatel Shš Rytíři Gwydyonu , poté mě cesta zavedla do Divadla a má dosavadní cesta se ubírala tímto směrem v Divadelním a šermířským spolkem Bastien. Malbou a výtvarným uměním jsem byl obklopen od dětství . Díky svému Otci, který maloval a byl umělecky  nadaný. Malby, náčrtky a kreslení s mými dětmi , to mě vždy bavilo.

radic

radic2

Eva Roučka

Sochařka Eva Roučka se po 35ti letech ve Francii rozhodla vrátit se na rodnou půdu, V jejím statku v Břasích "Na Vranůvku´´ si můžete prohléhnout nejen zařízený keramiký a sochařský atelier a dozvědět se plno zajímavostí z bohatéhých technických znalostí Evy v nejrůznějších technikách, ale i prostornou galerii v k tomu účelu upravené stodole, která příležitostně slouží i jako grafická dílna nebo malířský atelier pro větší formáty.

roucka

roucka2

Jan Stěhule

Jsem studentem SUPŠ a ZUŠ Zámeček ve čtvrtém ročníku oboru Grafický design a média. O umění se zajímám v podstatě od dětství. Věnuji se hlavně digitální, ale i klasické malbě a kresbě. Dělám i krátké animované filmy, např. videoklip k písni Šrouby a matice od skupiny Mandrage nebo Příběh o Bílé paní, inspirovaný plzeňskou pověstí.

Na mém stánku můžete najít hlavně obrazy s tématikou her a filmů, dělané jak digitálně, tak i tradiční cestou. Mým snem je se stát profesionálním konceptuálním umělcem, vytvářet design právě pro hry či film, dělat animované filmy a proto se v této oblasti snažím stále zlepšovat. Ke své práci využívám hlavně programy Photoshop, Blender či Sketch Up.

Pro ručně malované či kreslené obrazy využívám většinou akvarelové barvy, fixy Copic nebo pastelky od Prisma Colors. Po dobu konání celé akce budu kreslit svůj nový kousek. Jestli tedy chcete vidět, jak takový obrázek vzniká, přijďte se podívat.

stěhule

stěhule

Jarmila Straková

Ke sbírání panenek a následně k jejich opravám jsem se dostala před necelými pěti lety, když jsem hledala náhradu pro využití svého času za neplánovaně přerušenou práci keramika - amatéra. Panenky mne oslovily, prostřednictvím FB jsem se zkontaktovala s několika děvčaty, které se sbírání věnují, začala jsem panenky shánět a opravovat, a postupem času mne tato činnost doslova "pohltila" a stala se mým koníčkem číslo 1.

Zaměřuji se na RETRO panenky z různých materiálů, neoslovují mne porcelánky. Naučila jsem se opravit a vrátit "do života" panenky, které jejich původní majitelé už odsoudili k likvidaci. Dokážu si většinou poradit se starými celuloidovými, tortulonovými, plastovými i látkovými. Problém je jen s nedostatkem náhradních dílů, tyto panenky se už nevyrábí, proto sháním i hodně poškozené na náhradní díly. Většinou se to daří, zejména když pořádám výstavy, kde mi návštěvníci do nachystaného "Panenkového baby boxu" mohou své nepotřebné panenky či díly darovat. Já je pak využiji na další opravy. Mými pomůckami jsou nejen různé kleště, peány, smirkový papír, nůž, nůžky, elektrická bruska, ale také různé druhy tmelů, tekutý celuloid, lepidla apod. Nejdůležitějším "nástrojem ale pořád zůstávají moje ruce ...

straková

straková

straková

Ivana Stratilová

motto: „ Máte nějaký odpad? Pověsím si ho na ucho.“

Věnuji se výrobě šperků z materiálů, které již svou funkci splnily. Jedná se převážně o náušnice z PET lahví a z papíru do sběru.

Z těchto materiálů vyrábím i polotovary na dílničky. Cílem je, aby si každý mohl vyzkoušet, jak může být materiál, se kterým se setkává každý den a vyhazuje ho do koše ještě k něčemu prospěšný.

Dále se věnuji výrobě krčenek. Jedná se o projekt, který se snaží proměnit praktický reklamní nosič visaček a klíčů na šmrncovní doplněk se kterým se Váš pracovní den stane výjimečným.

stratilova

stratilová

Klára Supíková

Je mi dvacet let, jsem studentka oboru Všeobecná sestra na ZČU v Plzni. Umění je pro mě způsobem sebevyjádření, naplňuje mě radostí a spokojeností.

„V lásce a umění se nedá opisovat, každý se musí vyjádřit po svém.“ - Romain Rolland. Těžištěm mé tvorby je kresba lidské tváře. V tváři je vepsané vše, stačí se pozorně zadívat, proto je tak inspirující a fascinující. Piha, vráska u očí, ďolíček ve tváři, světýlka v očích, to vše zpívá ódu na krásu lidství!

Mou oblíbenou technikou je tužkokresba. Baví mě její smysl pro detail. Naopak uhel snadno vyjádří hloubku a přímo vybízí k práci se světlem. Občas sáhnu po akvarelkách, to když zatoužím dodat světu barvy. Olejovky, technika všech velkých mistrů. Skláním se před nimi a věčně chodím po světě umazaná od umtonek s terpentýnovým parfémem. Mým pudrem je prach z rozlámaných uhlů. Chodím se skicákem a fotím očima. Lépe mě představí mé kresby. Snad si k vám najdou cestu.

supikova

supikova2

supikova3

Josef Surma

Nejstarším vystavujícím je devětaosmdesátiletý řezbář z Újezdu (část Plzně) Josef Surma, který doufá, že se třeba mezi návštěvníky najde někdo, komu by mohl své znalosti a svou práci předat.

Svůj dům, ve kterém žije spokojeně Josef Surma, má od sklepa až po půdu zaplněný celoživotními díly ze dřeva. Je mu už 88 let a stále tvoří s radostí a pečlivostí. Když vstupujete na dvorek jeho domku, nic zvláštního vás na první první pohled neupozorní na to, že po vstupu dovnitř bude každý milovník práce se dřevem naprosto uchvácen. Bytové doplňky, lampy, obrazové rámy, zrcadla, kříže, hodiny, teploměry, to vše rozkvétá originálními dřevěnými květy i složitou ornamentální tvorbou.

Tvoří od dětství, ale již 45 let s pilkou, kterou si sám vyráběl. Je si vědom, že je nejstarším řezbářem v kraji. Klíčem k dobrému řemeslu jsou nástroje. Řezbář musí mít vlastní, protože zapůjčení není reálné od nikoho z blízkého okolí. "Kdyby měl nějaký chasník zájem, může to tady vše okouknout a pořídit si postupně nějaký "vercajk", aby měl s čím dělat. Vše, co by si měl pořídit, u mě uvidí a vše mu ukážu", vysvětluje Josef Surma, hledající svého nástupce, kterého je schopný řemeslo naučit.

Stovky děl Josefa Surmy i jeho dílnu naleznete na adrese Klabavská 8, Plzeň-Újezd.

surma

surma2

Jana Šindelářová

Jana Šindelářová ke keramice jsem se dostala před 10lety náhodou. Hlína mi však učarovala, dnes si bez ní nedovedu život představit. Hlínu si míchám, šlapu, hnětu, válím, leštím a napouštím včelím voskem.

Ten proces je součástí vzniku, proměny a to je to – co mi baví. Tvořím autorskou zahradní keramiku tak trochu šálí – připomíná dřevo, ale… Každý kus nese stopy vzniku. Pokud pak potěší i nového majitele, je důvod začít znovu a tak šlapu, míchám…Tvořím v Dobřanech u Plzně hlavně v noci a těším se, že brzy budu důchodkyně, která se na volný čas těší a vyplní. Vystavovala jsem jen v Dobřanech, kde svoje zkušenosti předávám dětem i dospělým. Mám radost, když je hlína chytne za srdce…

sindelarova

sindelarova2

sindelarova3

Jiří Špinka

Jmenuji se Jiří Špinka. Narodil jsem se roku 1944 v Plzni. Jsem členem Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti, Asociace medailérů ČR a Asociace restaurátorů.

Obor umělecké činnosti: dřevěné kinetické /pohyblivé/ plastiky poháněné celodřevěným strojem hodinového charakteru a jiné dřevěné reliéfy, medaile, grafika, restaurování.

Necelých 10 let jsem pracoval v restaurátorském ateliéru památkové péče v Pardubicích. Poté 42 let v restaurátorském ateliéru Západočeského muzea v Plzni, zde pracuji dodnes.

Výstavy : kolektivní- Česká republika, Německo, Anglie, Bulharsko , Belgie
samostatné: po ČR a tříletá výstava na zámku Červený Hrádek v Jirkově.
Výtvarné realizace: Kašperské Hory, Červený Hrádek, Velhartice a reliéfní výzdoba dvou zvonůve Chválenickém kostele, dvou zvonů na katedrále v Plzni a v kapli v Hradišti.

špinka2

špinka

špinka3

Václav Šváb

Fotografuji lidské sny i lidi takové, jací jsou. Obojí fotografie umí. Když počkám, až všichni usnou a vyjdou hvězdy a měsíc, odmění mě úžasná atmosféra pro focení. U portrétu, který takhle vyfotím, budete přemýšlet, jestli je to sen nebo objektiv opravdu viděl realitu. Nejlepší je přirozené světlo Slunce, Měsíce nebo třeba ohně. Někdy tohle světlo míchám se světlem umělým z fotografických záblesků. To je ale hodně studené, proto ho nechám projít barevným filtrem nebo použiji zlatý deštník.

Když fotím klasický portrét, soustředím se hlavně na osobnost, kterou fotím – fotografie by o ní měla něco říkat i když nepoužívá slova, ale obraz. Fotografuji industriální architekturu i přírodní krajinu. Focením ve staré opuštěné továrně vyjadřuji pustinu a zmar, který často naši civilizaci provází, ale i její velkou krásu, kterou bezpochyby má. Při focení krás přírody je rád spojuji s krásou lidského těla. Nafotil jsem spoustu reportáží z kulturních a uměleckých akcí.

Zájemci se mohou nechat vyfotografovat v ateliéru Na střeše, který je ve starém podkroví secesního domu v centru Plzně se střešní terasou s výhledem na plzeňské střechy. Do tohoto ateliéru s krásnou atmosférou zvu též všechny na Víkend otevřených ateliérů 2018!

svab

svab2

svab3

Marek Uhlíř

Tvorba Marka Uhlíře vychází z elementárních forem geometrické abstrakce, do kterých vkládá duchovní rozměr hledající v historii, přírodě a meditaci. V součastné době se věnuje studiu Starověkého Egypta.

Rok 2007 - První cena na studentském filmovém festivalu v kategorii animace ISFF Hollywood, USA (International student film festival).

uhlir

uhlir2

Marcela Urubová

1977 - 1981 studovala v grafickém ateliéru Střední umělecko - průmyslové školy v Uherském Hradišti pod vedením profesora Františka Nikla, jehož žena má vystaveny své nadčasové hračky v MoMĚ v New Yorku.

1983 - 1989 studovala u profesorů - Františka Jiroudka a Jiřího Karmazína, v krajinářském ateliéru.

Od té doby malovala přírodu, mírně stylizovanou, ale s duchovním podtextem. Následovalo dlouhé období jakési prázdnoty, stagnace, kdy začala sama sebe opakovat. Ve velkoměstě chyběl ten úzký kontakt s přírodou. Malba získala určitou machu, z níž se malířka vysvobodila až po přestěhování z Prahy blíže k přírodě...do malé vesnice na jih od Plzně. Její paleta se přirozeně rozzářila a ještě ke všemu se změnil obsah jejího malování. Zaměřila se více na svůj vnitřní svět, svou výpověď o něm. Začala malovat spíše o svých emocích s abstraktní formou vyjádření.

Její životní filozofií je fráze "Panta rhei" což je Platónova zkrácená interpretace tvrzení antického filozofa Herakleita z Efezu, že „Nikdy nevstoupíš do stejné řeky".... "Vše se vyvíjí"...a jak vypadá její malba letos, může prezentovat právě na Víkendu otevřených dveří.

urubova

urubova2

urubova3

Marie Vechová

V tvorbě Marie Vechové lze v celoživotní samostatné výtvarné tvorbě rozeznat několik období. Výtvarným školením prošla na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Plzni, a však další cestu si vytvářela zcela samostatně a osobitě.

V současné době autorka vyjadřuje tvorbu v technice voskované batiky, v nichž v přeneseném slova smyslu zviditelňuje pocity z nabytých zkušeností ve svém životním ději a přetváří je v kompozice výpovědí o současném světě.

Autorka se zúčastnila mnoha workshopů se zaměřením na malbu, grafiku, keramiku, a to nejen u nás, ale také v zahraničí. Připravila řadu oděvních přehlídek prací svých žáků, se studenty se účastnila mnoha soutěží a výstav.

Marii Vetchovou o Víkendu otevřených ateliérů nejdete v galerii THAMBOS na Doubravce.

 vechova

vechova2

vechova3

Luboš Vetengl

Luboš Vetengl je kreslíř, malíř a grafik, který se zabývá především tématem smrti a pohřbívání. Jeho hřbitovy jsou posmrtnými městy. Ta jsou plná světla, meditace a ticha, které k těmto místům patří. Zároveň zde můžeme vnímat pocity šeré samoty, ale i velkého nadhledu. Je zde úzká souvislost se světem nás živých. Ať už urbanistickým řešením samotných hřbitovů, tak podobností s dělením společnosti podle víry, třídního postavení nebo dějem odehrávajícím se na hřbitově. Obrazy mají převážně černobílou škálu, která skvěle doplňuje tichou atmosféru těchto míst. Je fascinován opuštěnou krajinou, architekturou a geometrií. Zpracovává je formou experimentální kresby malba a grafiky, uplatňuje především černobílou nebo monochromní škálu.

V roce 2014 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Ak. mal. J. Lindovského obor grafika a kresba. Vystavuje od roku 2005 v rámci výstav v České republice a zahraničí.

vetengl

vetengl

vetengl

Lada Vosejpková

Šperky tvořím rozličné a nejraději z patinovaného stříbra. Nehladký a obvykle nelesklý povrch je pro mé šperky i větší objekty charakteristický. Vrstvením tenkých stříbrných plátků a drátků lze vytvořit velice zajímavý reliéf, který ještě zvýrazní závěrečné patinování a leštění vystupujících částí. Povrch šperku není jednotvárný a je zajímavý nejen hrou světel a stínů, ale také lákavý k dotýkání.

Kameny jsou velice často dominantou mých šperků. Drahokamy, polodrahokamy, i ty takzvaně obyčejné, jsou fascinující výtvory přírody. Stále mne inspiruje bohatost jejich tvarů, struktur a barev. Pracuji s kameny broušenými do faset i muglí, tromlovanými a také surovými. Krása je ukryta v každém z nich. Při navrhování myslím na jejich jedinečnost a snažím se ji svou prací ještě vyzdvihnout.

V posledních letech mne také velice zajímá spékané sklo, a tak se tento fascinující materiál objevuje i v mých špercích a interiérových objektech. Autorem fotografií je Eva Hajšmanová.

vosejpkova

vosejpkova2

Jana Vrtělová

Po čtvrté neúspěšné zkoušce na Akademii výtvarných umění v Praze jsem zjistila, že ani vytrvalost nevyžehlí můj "špatný kádrový profil" a věnovala jsem se jako kulturní pracovnice výtvarnu pracovně i soukromě. Krátké období, kdy jsem se živila výhradně malováním, ukončila povodeň v Plzni. Po té jsem učila na základní umělecké škole a nyní vedu několik let Dámský výtvarný klub.

Maluji nejraději olejem, kreslím, a v rámci výuky nadaných inteligentních dam kromě malby a kresby pracuji i s keramikou, maluji na hedvábí, tvořím koláže a spoustu různých výtvarných technik. První výstavu jsem měla v roce 1982 v pamětní síni ve Starém Plzenci, druhou další rok na státním zámku Kozel a pak asi dalších dvacet v pravidelných intervalech do letošního roku po celé České republice a dvě v Německu.

Vrtělová

Vrtělová

Vrtělová